Milan Paleš zabojuje o pás šampiona K1 World Grand Prix v Japonsku

Troufá si! Ještě před rokem a půl se živil jako vyhazovač a po nocích pracoval jako krupiér v kasinu. Už zítra se však Milan Minči Paleš stane druhým Slovákem, který zabojuje o pás šampiona v prestižní japonské organizaci K1 World Grand Prix.

Bojovník žilinského Diamond Gymu se představí ve vyřazovacím turnaji, ve kterém bude celkem osm borců (formou pyramidy). Tato akce se uskuteční v největší kryté hale světa Saitama Super Arena. Paleš už loni vykazoval známky úspěchu a vše vyvrcholilo smlouvou s prestižní organizací Enfusion. Ta ho nyní postavila před velkou výzvu.

Čím vás zaujal zrovna thaibox?
V sedmnácti letech jsme se šli s kamarádem podívat na zápasy. Chytlo nás to a já věděl, že je to ten pravý sport. Začal jsem trénovat a po roce jsem dostal první šanci. Vstoupil jsem vítězně do zápasu a tím se rozjela moje kariéra.

Loví vás ženy a jak tento sport vnímá společnost?
Je pravda, že ženy na nás přímo letí. Žijeme totiž v době, kdy už chlap nemusí dobývat ženu. Je to i naopak, několikrát jsem musel říct ne. Ale není divu, každý den sportujete, nemůžete si užívat jako ostatní. Je to zkrátka dřina, která má své pro a proti.

Lidé by si měli uvědomit, že se jedná o sport. Není to pouliční bitka. Musíte být špičkově připravený bojovník. Jinde ve světě to vnímají třeba jako kulturní představení. Ten, kdo je v životě často agresivní a chce se rvát, neumí z bojových sportů téměř nic. Většina borců kolem jsou skromní lidé. Pokud bojový sport zkusíte, naučíte se pokoře.

Jakou podporu máte od rodiny a od přítelkyně?
Od rodičů ta největší. Máma se sice bojí, takže se na zápasy nedívá, ale to je normální. Vždy po zápase chce ihned vědět, jestli jsem v pořádku. Je to pro ní těžší, ale zvyká si.

Moje přítelkyně Alžbetka, ta to toleruje. Jsme spolu už tři roky, chodí se na zápasy dívat a je sama trenérkou.

Pojďme k samotnému turnaji, byl zde strach z koronaviru?
Všichni to vnímáme, ale když turnaj není zrušen, jdu do toho.

Jaké máte pocity před cestou do Japonska?
Věřím, že se dostanu daleko. Jsem skvěle připraven a těším se. Nejedu tam jako outsider. Musím zvládnout první zápas a pak už to půjde. Čeká tam místní legenda a bude mít halu na své straně, ale jsem přesvědčen, že to zvládnu. Potřeboval bych nejlépe knokaut. Dávám si ty nejvyšší cíle, ale je to samozřejmě i o štěstí!

Obáváte se vůbec něčeho? Jaký jste tedy typ bojovníka?
Nesmíte se zranit a zvládnout první zápas. Druhý dáte a třetí už je jen o srdci. :-) Je to o tom, kdo chce nejvíce. Jsem flegmatik. Vždy si vše promyslím a nebudu se zde pouštět do extra těžkých výměn. Za posledních deset let jsem si už něčím prošel a toto beru jako vrchol mé tvrdé práce. Thaibox je můj život.