Anthony Joshua není člověkem, který by se snadno nechal vyprovokovat. Bojový byznys ovšem dokáže být mnohdy tvrdý.
Trashtalk je součástí nejen MMA, ale i boxu, kde jej bojovníci používají k oživení zápasů. Kolikrát jsou ty nadávky tak důvěryhodné, že ani fanoušek nepozná rozdíl, co je hrané a co je skutečné.
Anthony Joshua je v rámci těžké váhy tou nejvýraznější boxerskou postavou a největším reklamním trhákem. Někteří soupeři se ho před avizovaným soubojem kvůli větší pozornosti snažili rozhodit, ale on si z toho vůbec nic nedělal. Existují ovšem dva případy, kdy i jeho pověstný klid musel jít stranou.
„Nejsem tím typem člověka, který by se vyžíval v nadávkách či internetových konverzacích. Spousta bojovníků na to dneska sází, já ale takový nikdy nebyl. Je ale nutné přiznat, že ve dvou případech to i mí soupeři přehnali,“ prozradil Joshua Chrisi Mannixovi.
„Kdo se mi skutečně dokázal dostat pod kůži, to byli Dillian Whyte a Jarrell Miller, proti jejich neustálým nadávkám a výstřelům jsem už musel zareagovat prakticky stejnou měrou. Kromě těchto případů se jinak snažím být klidný a pokouším se hrdě reprezentovat náš sport,“ podotýkal.
Whyte a Miller jsou známí trashtalkeři. Vedle nich se ale do Joshuy skrze media či internet také obouval
Deontay Wilder...
„Já a Deontay jsme každý z jiného těsta. V mysli se mi honí spousta zlostných myšlenek, které bych o tomto člověku mohl říct, ale mé zásady mi to nedovolí. Kdybych to však měl přiblížit, nazval bych ho slovíčkem, které začíná písmenkem ‚k‘ a končí písmenkem ‚a‘. Nebudu ale kopat do lidí, co si prošli těžkým obdobím, očividně stále není v pořádku,“ řekl Joshua, jenž tak poukazoval na Wilderovu prohru s Tysonem Furym, kterou dodnes pořádně neskousnul.