Jaké to je na druhé straně? Do trenérského světa nakukuje druhý český muž, který zápasil v UFC. Viktor Pešta bojoval dokonce i v Rusku v organizaci RCC, kde prohrál třeba se slavným Alexandrem Jemeljaněkem. Po operaci několik měsíců trénoval na Floridě. Nyní ji střída s Českem, kde se občas promění v trenéra, aby předával zkušenosti ze zahraničí.
Jak často jste v roli trenéra?
Moc často ne, je to spíše nárazově. Většinu času strávím svým tréninkem v USA. Když jsem tady v Česku, tak ostatní něco naučím.
Proč?
Během tréninků v zahraničí jsem se naučil spoustu nových technik a vychytávek. Přijde mi škoda nešířit je dál a nezlepšovat bojovníky doma. Také se tím snažím vrátit i něco trenérovi Danu Bartákovi, který mě vychoval v zápasníka. To je asi ta hlavní motivace. Za tréninky si nic neberu, nedělám to kvůli penězům, což si někteří myslí.
Co nejvíce se pokoušíte předat lidem?
Jak jsem uvedl, hlavně novinky ze zahraničí. Snažím se i představit nějaký komplexní koncept, se kterým můžou pak pracovat. Techniky na sebe musí navazovat, aby měly nějaký smysl. Například bych neukázal jednu páku z nějaké pozice a pak něco jiného z odlišné pozice.
O co je největší zájem během tréninků MMA?
Lidé by se nejradši učili zakončení, ale to je jen mála část celku. Je tedy potřeba se věnovat více pozicím, obraně a podobně.
Vidíte větší zájem u lidí, když je trénuje bojovník, který zápasil v UFC?
Většina lidí to ocení. Nejsem si jistý, jestli v tom hraje roli i UFC, prostě doufám, že je vidět, že ty techniky jsou lepší a použitelnější. Nechtěl bych, aby mě někdo slepě poslouchal, protože jsem zápasil v UFC.
Máte nějaký svůj trenérský vzor?
Ani ne. S někým se pracuje lépe a naopak, nejde asi mluvit o nějakém trenérském vzoru.
Na čem si zakládá váš styl?
Nevím, jestli mohu tvrdit, že mám nějaký styl v trénování. Nejsem trenérem tak často, abych měl svůj charakteristický styl.
Kde sbíráte informace?
Z minulosti a z tréninků na Floridě.
Studujete také novinky?
Samozřejmě, v USA, ze současných na Floridě a z minulých v Kalifornii. Také občas studuji nové techniky sledováním zápasů. Když vidím něco, co se mi zalíbí, proberu tu s trenéry a přidám to do svého stylu. Jde ale většinou o drobnosti, jako jsou různé druhy úchopů. Sledováním zápasů se nedá naučit více obsáhlý koncept.
V čem jsou Češi dobří a v čem špatní?
Na toto téma jsem napsal blog. Češi jsou líní cestovat za tréninkem. V USA je normální, že i amatéři se stěhují za lepšími podmínkami pro trénink. Tohle u nás nikdo nedělá. Naši zápasníci někdy občas odjedou na soustředění do ciziny, ale je jich málo. Po technické stránce máme největší rezervy ve scramble pozicích. To jsou pozice, kde není jasné, kdo má výhodu a získá jí ten, kdo zareaguje jako první správně.
Dokážete si představit, že po skončení zápasnické etapy se stanete trenérem?
Dokážu si to představit, ale nevím, jestli by mě to lákalo. V tělocvičně jsem strávil už i tak velkou část svého života, tak asi budu chtít zkusit zas něco nového.
