Sleduj nás

Coleman se slzami v očích vzpomíná na nejlepší rok života. Forma, kterou nikdo neměl

Coleman se slzami v očích vzpomíná na nejlepší rok života. Forma, kterou nikdo nemělFoto: Profimedia

Když se osminásobný šampion Mr. Olympia zahledí na staré fotografie, obvykle ucítí pýchu a vděk za prošlou cestu. U Ronnieho Colemana však tyto snímky z roku 1998 vyvolávají i slzy. „Tehdy byly všechny linie perfektní,“ prohlásil legendární kulturista v rozhovoru pro podcast Shaw Strength.


Počátky a pozdní start

Vysokoškolská léta strávil Coleman na fotbalovém hřišti Grambling State Tigers. Po absolutoriu se nějaký čas živil rozvozem pizzy, aby později oblékl policejní uniformu. „Byl jsem prostě kluk, co makal pro město, a netušil, kam se můj život vyvine,“ zavzpomínal kdysi s úsměvem. Vše se zlomilo ve chvíli, kdy ho kolega z práce (také nadšenec do kulturistiky) pozval do posilovny. Rodila se nová kapitola Colemanova života a nikdo netušil, jak výrazná bude.

Poprvé na vrcholu

Ronnie Coleman debutoval mezi profesionály v roce 1990 na soutěži Mr. Texas, kde vybojoval vítězství. Ještě pět dlouhých let mu trvalo, než si připsal další triumf (Canada Pro Cup 1995). A pak přišel rok 1998 – rok, kdy vyhrál poprvé Mr. Olympia a jeho jméno se začalo skloňovat s nebývalou úctou. „Každá sezona byla trochu jiná, tělo postupem času prochází změnami,“ vysvětlil křivky své cesty. Ale právě ta z roku 1998 se mu nadále jeví jako nejharmoničtější.

Neopakovatelná forma

Proč zrovna tehdy? Podle Colemana jej neopustila mohutnost, přitom ale předvedl jedinečně vyvážené linie. „Nic takového už se nedá úplně zopakovat, i když se o to člověk snaží,“ konstatoval. Narážel na skutečnost, že lidské tělo (a zvlášť v kulturistice) neunikne vlivu času. Osobně však vždy cítil, že se mu kondice ještě zlepšovala, i když přicházely drobné proměny.

Odkaz a tvrdost dřiny

Ronnie Coleman po zmíněném vítězství nenechal nikomu místo na trůnu celých osm let. Jeho osm triumfů v řadě na Mr. Olympia zůstává mezníkem, který kulturistická scéna ctí. I když se dnes potýká s následky dlouholetých, extrémních tréninků (řada operací páteře a kloubů), v srdci si nese sílu, kterou mu daly roky u železa. „Dívat se na své fotky z roku 1998 mi vždy vhání slzy do očí,“ prohlásil legendární šampion, „protože to pro mě byl absolutní vrchol.“


ZdroJ: Shaw Strength


Další články