Ticho se šeří nad kalifornským Inglewoodem a všichni upírají zrak k aréně, kde se 18. ledna uskuteční jedna z nejnapínavějších bitev tohoto roku. Jiří Procházka i Jamahal Hill se vracejí po bolestivých porážkách, ale každý s jiným příběhem a jiným strašákem za zády.
Promotér RFA Boris Marhanský se rozhodl ukončit věčné slovní přestřelky mezi Losenem Keitou a Václavem Sivákem. Přišel s odvážným návrhem uspořádat jejich zápas v prázdné hale, bez hlaviček obou organizací, a výtěžek věnovat na dobročinné účely.
Diego Kotlár, náš oblíbený mistr velkých slov a ještě větších iluzí, opět přilákal pozornost na sociálních sítích. Během živého vysílání, kde obvykle balancuje mezi filozofií života a nepřiznaným stand-up komediantstvím, tentokrát diváky doslova posadil na zadek.
Šampionský trůn v polotěžké váze UFC vzbuzuje napětí a otázky, zda ho Alex Pereira udrží i proti dalšímu vyzývateli. Pakliže by to vyšlo a Magomed Ankalaev se skutečně (a konečně) dočkal své šance, patrně by to pro něho nebyla taková procházka růžovou zahradou, jak se sám domnívá.
Ostrý večer v pražské hale nabídl bitvu plnou tvrdých úderů, ale i nečekané drama. Vašek Sivák sice zvítězil nad Erkanem Muratem na body, jenže divákům se nelíbilo, že mluvil o nemoci a údajné přípravě na „půl plynu“.
Když se osminásobný šampion Mr. Olympia zahledí na staré fotografie, obvykle ucítí pýchu a vděk za prošlou cestu. U Ronnieho Colemana však tyto snímky z roku 1998 vyvolávají i slzy.
Světla pražské O2 arény se odrážela na zpocených tvářích bojovníků, zatímco davy fanoušků sotva dýchaly. Karlos Vémola, muž, který nikdy neutíká z boje, čelil neuvěřitelné zkoušce. Proti Alexandre Fleurymu přišel o titul, ale jeho nezlomnost a touha bojovat dál se zapsaly do paměti všech přítomných. Toho večera šlo o víc než jen o pás šampiona.
Ve světě bojových umění, kde vládne síla a strategie, málokdy slyšíme o hledání vnitřního klidu. Miesha Tate však otevřela dveře do své duše a podělila se o cestu, která nevedla skrz oktagon, ale hluboko do jejího nitra.
