Představte si dohasínající světla v zatuchlé sportovní hale, kde vás na zemi čeká omráčený soupeř a vy slavnostně zvedáte ruce. Pro mnoho lidí to znamená triumf, pro profesora Vladimíra Beneše staršího ale důvod k vážnému zamyšlení.
Bleskový přestup Dominika Humburgera z KSW do Oktagonu rozvířil klidné vody českého MMA. Zatímco polská organizace právě slavila další úspěšný turnaj v Liberci, domácí scéna si připsala citelné vítězství, které v KSW vnímají jako konkurenční úder pod pás.
Polotěžká váha v UFC se přeskupuje, ale Jiří Procházka nehnul ani brvou. Když naposledy vstoupil do oktagonu, smetl Jamahala Hilla a vyslal vzkaz – trilogie s Pereirou, nebo titulová bitva. UFC teď rozdává karty a český samuraj čeká na správný tah. Kdo se mu postaví do cesty?
Dlouhých čtyřiadvacet hodin nechal slovenský bijec své příznivce v nejistotě. Čekání nakonec ukončila zpráva, která má s MMA pramálo společného. Attila ovšem dokázal dokonale upoutat pozornost na svůj nový investiční projekt, takže pokud máte nějaký milionek navíc, rozhodně vás jeho poselství potěší.
Makhmud Muradov se blíží k osudovému zápasu. A pokud vyhraje ve Stuttgartu, čeká ho střet s Patrikem Kinclem o prozatímní titul střední váhy.
Jiří Procházka zná boj jako málokdo. Jenže tentokrát nešlo o pěstní souboj v oktagonu, ale o bitvu, která se neodehrává pod světly reflektorů.
Oktagon ještě ani nevychladl a už ho zaplavují stížnosti – Jamahal Hill si po porážce s Jiřím Procházkou nebere servítky a kritizuje ukončení zápasu. Byl to skutečně předčasný konec, nebo jen další výmluva poraženého?
Silná slova nebo nenávistná gesta nemá v repertoáru ani jeden. Patrik Kincl i Makhmud Muradov dávají přednost gentlemanskému chování a nechávají promluvit své pěsti. Podle bývalého šampiona Oktagonu může ovšem jedna špatná odpověď odstartovat pořádný trashtalk.
