Ostrovy potu, vášniví fanoušci a poslední úder, po kterém bývalý borec zvaný Inkvizitor zavřel dveře do oktagonu. Miroslav Brož tvrdí, že ho už MMA neláká, a přece nechává pootevřenou skulinku pro jediného soupeře. Vrátí se nakonec kvůli odvetě s Robem Pukačem?
Když Miroslav „Inkvizitor“ Brož opouštěl v dubnu minulého roku klec po zápase s Christianem Eckerlinem, bylo už od jeho výrazu jasné, že se píše poslední kapitola dlouhé bojové kariéry. S bilancí 17 výher, čtyři porážky a jedna remíza si mohl říct, že má od MMA vše, co potřeboval. Jenže… nemá přece jen v rukávu jedno eso?
„Po tom zápase jsem věděl, že je konec. Že se chci věnovat rodině a dětem, které trénuju. To byl zlom,“ řekl Brož v pořadu Život v gymu.
Když naposledy odejdete z klece a řeknete „konec“
„Poslední tanec“ připravil Brož ve Frankfurtu, kde s Eckerlinem absolvoval tvrdý duel před nadupanou německou kulisou. Už dlouho přemýšlel o tom, že dá MMA vale:
- Opakované zdravotní trable: Po boji s Eckerlinem přiznal osm různých zranění.
- Utržené bicepsy na obou rukou: Jasné znamení, že tělo volá „stop“.
„Hodně jsem tomu obětoval, ale taky mi to dost dalo. Jsem spokojený s tím, co jsem dokázal,” říká Inkvizitor, který MMA dělal 15 let.
Zranění za zraněním: Proč si Brož řekl dost?
Začal se starat o rodinu, věnovat dětem v gymu a přestal myslet na pot a krev v rohu oktagonu. Mohl by zůstat v klidu a užívat si zasloužený odpočinek – jenže MMA scéna je plná návratů. A také jeho občas někdo popíchne: „Hele, kdy se vrátíš? Vždyť každý dělá comeback, ne?“
Ale Brož tvrdí, že odvykat si od zranění je konečně příjemné. Prý to nepotřebuje, není už otrokem adrenalinu. Přesto z něj vypadne ono „mám v sobě jeden jediný zápas“.
Jediný člověk, který ho dokáže vytáhnout zpět
Koho by chtěl Brož ještě jednou potkat? Roba Pukače. Vzpomíná na jejich dávný zápas, který skončil těsným výsledkem. Vznikla dohoda na odvetu, ale Brož ji musel odpískat kvůli dalším zdravotním patáliím.
„Jsem takový, že se snažím držet slovo. Zápas s Robem byl těsný, myslím, že jsem měl vyhrát. Ale dopadlo to, jak to dopadlo.“
Na otázku „kdy?“ Brož odpovídá: „Za dva až tři roky? Možná, až děti budou větší a sezona skončí v únoru, tak bych se do června stihl připravit.“
Je tedy jasné, že klíčovým faktorem zůstává Brožova rodina. „Rozhodně nechci zápasit na úkor rodiny a dětí,“ zdůrazňuje. A kdyby k odvetě náhodou nedošlo, ničím by si netrápil hlavu. Po 26 letech v branži necítí potřebu si cokoliv dokazovat.
Zdroj: Život v gymu