V noci na neděli se završil jeden z největších boxerských týdnů tohoto roku.
A možná nejen tohoto roku. Bohužel, málokdo to minimálně v Česku ocení, takže není zbytí – následné řádky jsou tu od toho, aby první větu důkladně vysvětlily.
V úterý 25. července se do sebe v daleké japonské metropoli do sebe zaklesli neporažení – domácí „Monstrum“ Naoya Inoue (25-0, 22 KO) a Američan „Cool Boy“ Stephen Fulton (21-1, 8 KO). Ve hře byly pásy WBC a WBO v super bantamu, které do země vycházejícího slunce přivezl druhý jmenovaný.
Inoue nedal Fultonovi šanci…
A které si po osmi kolech přehazoval přes ramena jeho protivník.
Třicetiletý Inoue, který výrazem stále vypadá tak 22, dominoval. Nerozhodila jej ani slova Fultonova kouče na předzápasové tiskovce o tom, že podvádí při tejpování. Mimochodem, jistě, podvody se sem tam stanou, Inoue ale devět let boxuje o světové tituly a v případě těchto soubojů je zástupce týmu soupeře vždy účasten tejpování daného bojovníka v šatně a odchází až ve chvíli, kdy ty jsou podepsané supervizorem, stejně jako následně navlečené rukavice.
Ne, schopnosti Inoueho nejsou v podvodech s rukavicemi. Boxer, který se nedokázal skrze asijskou kvalifikaci probít na olympijské hry do Londýna 2012 a startoval svoji kariéru v muší váze, má nyní na kontě tituly mistra světa ve čtyřech vahách a knockoutuje borce i v super bantamu. Borce, jako jsou Fulton, kteří patří mezi absolutní světovou špičku. Ostatně, „Cool Boy Steph“ nebyl šampionem pro nic za nic.
Své pásy získal v parádní bitvě proti neporaženému Brandonu Figueroaovi, následně zničil zkušeného Daniela Romána. Jen, aby bylo jasno – Figueroa před soubojem s Fultonem v sedmi kolech knockoutoval všemi opěvovaného Luise Neryho, naposledy si pak s přehledem poradil s – pro mnohé – novým Pacquiaem Markem Magsayem.
Všechny tyto borce Inoue skrze triumf nad Fultonem vlastně porazil.
„Mostrum“, kterému se poklonil i legendární knockoutér Mike Tyson vyhrál i 20. duel o titul mistra světa, osmnáct z těchto zápasů ukončil před limitem. Jediný, kdo s ním ustál titulový souboj až do konce, byl jistý Nonito Donaire při jejich prvním setkání v listopadu 2019. To druhé loni v červnu pak trvalo 264 vteřin.
… podobně si vedl také Crawford
O čtyři dny později se v lasvegaské T-Mobile Arena do sebe zaklesli dva neporažení šampion velterové váhy: držitel pásu WBO Terence Crawford (40-0, 31 KO) a majitel titulů WBC, WBA a IBF Errol Spence Jr. (28-1, 22 KO).
Pro mnohé největší duel od setkání Floyda Mayweathera s Mannym Pacquiaem v květnu 2015 (mimochodem, oba byli v sobotu v noci v aréně) skončil v závěru devátého kola. A mohl skončit daleko dříve. Od druhého dějství, kdy Crawford poprvé přitlačil a trefil Spenceho svým jabem, bylo vlastně rozhodnuto. Nevěříte? Podívejte se na výraz ve tváři poraženého ve chvíli, kdy chytil první bombu protivníka.
Ačkoliv si oba před (a také PO!) duelu vyjadřovali slova respektu a ostřejší byli jen ve chvílích, kdy s názorem druhé strany nesouhlasili, Crawfordovo počínání naznačovalo jediné: chtěl Spenceho ztrestat a zbít. Protože ukončit ho mohl klidně už ve třetím, či čtvrtém kole, nebo po dvou downech v kolech sedmém. Bijec přezdívaný „Lovec“ to neudělal. Tentokrát chtěl totiž svoji kořist uštvat, zařídit, aby si výprask pamatovala.
Aby Spence měl tento večer v hlavě i pro případnou odvetu, po které touží a kterou smluvně může aktivovat. A se kterou nemá problém ani Crawford, dokonce nemá problém s tím jít o váhu výše.
Jen, aby bylo jasno – zatímco Spence se celou profesionální kariéru pohybuje ve velteru, Crawford po začátku v lehkém velteru vyshazoval až do lehké váhy, kde si sáhl pro první světový pás. Stejně jako Inoue v roce 2014.
Od té doby absolvoval dalších 17 titulových bitev. Patnáct z nich ukončil před limitem. Ve velteru, kde by měl být vlastně fyzicky nejslabší z osmi soubojů ukončil před limitem všechny. Mimo jiné jako první knockoutoval Kella Brooka i Shawna Portera. A pochopitelně nyní i Spenceho.
A jako první od chvíle, co máme éru čtyř titulů, získal všechny najednou ve dvou vahách (mezi ženami to dovedla i Claressa Shieldsová, ruku na srdce, v jejím případě je konkurence přece jen trošku slabší).
Králem může být jen jeden. Ale kdo?
Boxerský svět tak během čtyř dnů viděl v akci své dva krále. Krále, jejich kariéry se až nápadně prolínají, byť je bohužel naprosto jasné, že v ringu se v jednom duelu nikdy nepotkají. I když, proč bohužel.
Žebříček napříč vahami má díky nim náboj.
Oba dominují, oba své poslední – naprosto špičkové – soupeře přejeli podobným stylem. Ukončili téměř současně (osmé a deváté kolo). Ani jeden z nich si sice nejspíše nikdy nesáhne na podobné peníze jako jejich souputníci Tyson Fury, Anthony Joshua či Canelo Alvarez, v očích fanoušků i expertů jsou ale výše. A naprosto zaslouženě.
Osobně jsem velmi zvědav na žebříčky ESPN a The Ring. V obou je Crawford jedničkou už nyní, mezi ním a Inouem ale byli další.
Dmitrij Bivol mi tam nevadí, naopak. V mých očích je za Crawfordem a Inouem číslo tři na světa. Kdo mi tam vadí, je Canelo Alvarez, který je stále i nad Bivolem v ratingu BoxRec.com, přestože ho ruský bijec loni vyškolil jako malého kluka. A Canelo se mu podpisem s PBC a posunem do super střední váhy vyhnul, přestože opakovaně mluvil o tom, jak chce odvetu.
Podpis s PBC ale má na druhou stranu jiný zajímavý podtext. Nyní sem patří i Crawford, který se dvakrát nemusí s bratry Charlovými (kamarádi Spenceho), ten „menší“ z této dvojice – absolutní šampion super velterové váhy Jermell Charlo by se pak měl v září střetnou právě s Canelem. A tentýž Charlo měl s Crawfordem interakci ve chvíli, kdy ten potřetí poslal na zadek Spenceho.
Ano, tušíte správně. V dokonalém světě by mohla být Crawfordova cesta následující: odveta se Spencem v super velterové váze. Následně duel s jejím absolutním šampionem Charlem a šance získat všechny pásy ve čtvrté divizi. A jako třešnička na dortu šlágr – kariérní (a hlavně finanční) s Canelem.
Pokud toto vše „Lovec“ z Omahy zvládne, a hlavně všechny tři duely opanuje, potvrdí svá slova o tom, že „žijeme v jeho éře“. A nejenže by tím už bez pochyb odsunul za sebe Inoueho, který by mohl kontrovat snad jen duelem v lehké váze proti někomu z trojlístku Vasyl Lomačenko, Devin Haney, Gervonta Davis, ale zároveň by se katapultoval mezi deset, možná pět nejlepších boxerů všech dob!
Ideální svět a ten reálný jsou sice odlišné, Crawford ale opakovaně ukazuje, že se výzev nebojí, a vůbec bych se nedivil, kdyby měl podobný scénář i on sám ve své hlavě…
TOP 10 RANKING P4P BOXERŮ SOUČASNOSTI DLE AUTORA:
1. Terence Crawford (35 let, USA, 40-0, 35 KO)
2. Naoya Inoue (30 let, Japonsko, 25-0, 22 KO)
3. Dmitrij Bivol (32 let, Rusko, 21-0, 11 KO)
4. Oleksandr Usyk (36 let, Ukrajina, 20-0, 13 KO)
5. Tyson Fury (34 let, Velká Británie, 33-0-1, 24 KO)
6. Devin Haney (24 let, USA, 30-0, 15 KO)
7. Canelo Alvarez (33 let, Mexiko, 59-2-2, 39 KO)
8. Gervonta Davis (28 let, USA, 29-0, 27 KO)
9. Shakur Stevenson (26 let, USA, 20-0, 10 KO)
10. Vasyl Lomačenko (35 let, Ukrajina, 17-3, 11 KO)
Zdroj: Autorský text, Top Rank Boxing