Nezápasí. Necvičí. Nepřipravuje se. A přesto je slyšet víc než většina aktivních fighterů. Conor McGregor opět dokázal, že k headlineům nepotřebuje titul v UFC. Stačí mu mobil a pár jízlivých slov.
Dlouhá pauza, krátký vzkaz
Conor se na svém Instagramu obul hned do tří velkých jmen: Khabiba Nurmagomedova, Ilii Topurii a Islama Makhacheva. „Tri malé stafylokokové infekcie,“ napsal s odkazem na jejich údajně chabé počty knokautů.
„Khabib má jen osm, Topuria šest, Makhachev pět. Já mám devatenáct. Čísla nelžou,“ vzkázal s arogantním úsměvem. Ten úsměv však už dávno nepatří šampionovi, ale spíš bouřlivákovi bez oktagonu.
Zápasy? Možná někdy. Volby? Možná dřív
Conor se nechal slyšet, že ve své bojové kariéře dosáhl všeho, čeho chtěl, a teď pokukuje po vyšších metách – konkrétně po postu irské hlavy státu. „Někdo tu konečně musí nastolit pořádek,“ hlásí s tím, že on má přinést onu kýženou změnu, po níž lidé touží. Jenže navzdory svému odhodlání dost velkou podporu zatím nemá.
Když místo tréninku chodíš k soudu
Není to jen zápasová pauza, co brání jeho návratu. McGregor má na krku i právní patálie. Začátkem roku byl civilním soudem shledán vinným ze znásilnění. Nastalo tedy finanční odškodnění, odval sponzorů a reputace, kterou se vždy tak pyšnil, obdržela značné trhliny. I tak se Conor teď tváří, jako by se nic nedělo. A snaží se to přehlížet. Tvrdí jen, že je nevinný.
McGregorův svět: místo soubojů statistiky
Může se McGregor ještě vrátit? Možná. Ale zatímco jiní zápasníci dřou v tělocvičnách, on skládá statusy, přepočítává soupeřům KO a směje se vlastní legendě. Ale i legenda se může stát karikaturou. A když ta karikatura získá politické ambice, začíná se realita ohýbat jako rohový sloupek po levém háku.