Václav Mikulášek před týdnem překvapil diváky ve vyprodaném areálu pražské Štvanice, před kterými vhodil rukavice na zem. Co ho k tomu vedlo? Jaké má vztahy s Oktagonem a je jeho kariéře vážně konec? Na tyto a další zajímavé otázky jsme se Vaška zeptali.
Rád bych se tě na úvod zeptal, jak se teď po drobném odstupu času cítíš a zdali jsi plánoval, že bys na Štvanici mohl ukončit kariéru. Nešlo jen o spontánní rozhodnutí v souvislosti s tím výsledkem?
„Nebyla to žádná spontánní věc, už delší dobu jsem nad tím uvažoval. Už mi to nedávalo co dřív, nebavilo mě to a nepřinášelo mi to radost, nic se mi nechtělo prostě, do všeho se nutím. Buď toho bylo moc, anebo prostě něco…
… Nemám motivaci, nemám důvod pokračovat. A i kdybych vyhrál, tak bych udělal to stejné, já tohle cítil už u posledních zápasů. Nejsem takovej, že bych dělal něco jenom proto, aby si mě lidé všímali. Myslím si, že pozornosti mám až dost, a to nemusím ani nic dělat.“
Nesymbolizují ty vhozené rukavice třeba jen konec jedné kapitoly – například v Oktagonu? Nebo také konec s MMA? Protože čistě v postojových disciplínách by se ti mohlo dařit.
„Jestli to něco symbolizuje nebo ne, tak to já fakt nevím. Já dělám věci tak, jak je zrovna cítím. A prostě takhle jsem to cítil. Pokud bych chtěl pokračovat, tak bych neházel nějaké rukavice.
Samozřejmě mám rád postojové disciplíny. Hrozně se mi líbí třeba Bare Knuckle (souboje holých kloubů). Už jsem dostal nabídky i z Polska z Wotore a z různých takových organizací, protože bych si to fakt chtěl zkusit, láká mě to, ale mám stále platnou smlouvu s Oktagonem. Stále nevím, jak dál v životě. Ještě jsem se nerozhoupal. Samozřejmě ten postoj by mi asi seděl víc.“
Naše redakce se dozvěděla, že ti přišla poměrně lukrativní nabídka z RedFace (a zřejmě nejen odsud). Jak se k tomuto zájmu teď stavíš a je něco, co tě láká?
„Ano, nabídek jsem dostal strašně moc. A řeknu úplně upřímně, všechny byly finančně lepší než to, co mám momentálně (s Oktagonem). Ale když už bych se do něčeho pouštěl, tak já jsem v první řadě strašně věrný člověk a jsem vděčný, protože díky Oktagonu jsem, co jsem.
Oktagon mi pomohl a já nejsem křivák a nikdy nebudu křivák. A nikdy nebudu říkat, že jsem skončil jen kvůli penězům, ne. Já jsem férový a prostě momentálně to cítím takhle, takže momentálně nějaká jiná organizace mě nezajímá.“
Podle čeho se budeš při volbě svého dalšího angažmá rozhodovat? (finance/sportovní vyžití/dosažení nějakých osobních cílů)
„Co bych chtěl dál… Já jsem člověk, co příliš nepřemýšlí a nikdy ani příliš nepřemýšlel. Já jsem vždy dělal to, co mě baví, co mě naplňuje a co mi dává radost. Já to nedělal kvůli penězům nebo kvůli slávě. Já to dělal, protože jsem miloval ten sport a miluju ho od začátku. Jen pouze teď to tak necítím.
Dříve jsem zápasil za tři tisíce korun a bylo mi úplně fuk, že jsem do toho v té době sám vrazil dvacet nebo třicet, prostě mi to bylo jedno. Já jsem chodil do práce, chodil jsem hlídat, o víkendu jsem měl diskotéky, pak jsem chodil na tréninky a byl jsem strašně rád, nikdy nešlo o peníze. V tomhle sportu nikdy nejde o peníze, aspoň mně ne.“
Jak to máš teď s Oktagonem? Smlouva a vztahy s promotéry? Mohly by být nějaké problémy, kdyby ses rozhodl pokračovat jinde?
„Mám stále platnou smlouvu a věřím tomu, že Ondra se mě nevzdá, nebude se mě chtít vzdát (smích). Ať už si každý myslí, co jenom chce, já jsem mega vděčný. Ondru mám rád, Pala mám rád, já myslím, že ty vztahy máme strašně dobré.
Ondra si mě i po zápase nechal zavolat, jestli nechci jít doprostřed klece a říct, co to mělo znamenat… Ale jenom protože já nejsem na tyhle srdceryvné proslovy, tak jsem odmítl. A on mi řekl, že si mám všechno dobře rozmyslet a že mě chápe, že ví, proč jsem smutný. Tak mě to od něho strašně potěšilo, že o mě měli takovou starost, jak Ondra, tak i Palo.“
Zdroj: Autorský text, rozhovor
Vyber peníze zdarma, sleduj a vsaď na zápas Mike Tyson vs. Jake Paul zde!