Již tuto sobotu bude opět veselo. Na turnaj RedFace má zamířit starosta Pavel Novotný a jeho dlouholetý rival Ivo Osovský, jemuž jsme před touto událostí položili několik otázek.
Organizace je v kontaktu s oběma bojovníky – jeden prý plně profesionální, jak sám říká starosta Novotný, a druhý pouze ryze amatérský. I tak toho má tento amatér hodně na srdci, jelikož mu starosta Řeporyjí již dlouho leží v žaludku. Tyto spory dávno překročily jakékoliv hranice přijatelnosti, a dokonce se do nich zatáhla i rodina. Dočkáme se satisfakce a rozuzlení v podobě boje v ringu či kleci? Finální verdikt padne už brzy, podle všeho tuto sobotu večer, na který si RedFace oba muže pozvala jako hosty. Dostanou však prostor se vyjádřit a promluvit.
Teď jsme měli se starostou Novotným rozhovor, ve kterém tě označil za plebejce. Proč volí toto přirovnání a v čem konkrétně pramení jeho zloba k tobě?
„Tak samozřejmě není žádná novinka, že protekční synek bravurně ovládá urážení a zesměšňování jakékoliv protistrany. Nejspíš se zlobí sám na sebe, že se mi nedokázal postavit už před rokem na galavečeru Noc Slovanských Bojovníků. On je obrovský rozdíl prskat do kamery telefonu anebo dodržet nadutá a hrdinská prohlášení typu, jak mi dá do držky apod.
No a proč plebejec? Právě asi proto, že já nejsem protekční synáček, ale obyčejný kluk z vesnice. Kdežto Pavlík žije v bludu a evidentně v něm byl i vychováván, že je někdo z dlouhé linie rodové šlechty.“
Mohl bys lidem, co váš příběh ještě neznají, říct, jak celý váš spor vlastně začal?
„Náš spor začal samozřejmě v momentě, kdy jsem jej vyzval na 3x3 minuty do ringu. Ona v tom není žádná velká věda, uráží a napadá kdekoho a kdy se mu zachce, a to bez sebemenšího postihu či dopadu. Pak ještě jeho nabubřelé řeči typu: ‚Já bych rád zápas v boxu, ale každý soupeř mi vždy odstoupí.‘ Tím samozřejmě narážel na Jaroslava Foldynu nebo Tomáše Řepku a další. A tak jsem si řekl, že budu ten, kdo rozhodně z výzvy neodstoupí. Tady bych rád podotkl, že toho času naprosto nepolíbený žádným bojovým sportem a vlastně ani jiným sportem, když nebudu počítat v dětství fotbal za místní klub. Víte, on by mu chtěl ciferník rozšlapat kdekdo, ale já to chtěl udělat férově ve sportovním klání, když už je taková šlechta. Vlastně takový Holmgang v moderní době.“
Tuto sobotu se koná turnaj RedFace, kde se máte s Pavlem Novotným setkat. Co od tohoto setkání očekáváš?
„Tak v první řadě od toho samozřejmě neočekávám nic jiného než další smršť urážek a slovního napadání. Myšleno ze strany Řeporyjce, který bez váhání uráží děti i starce. Z mé strany můžete očekávat, že Pavel obdrží třetí a poslední výzvu, samozřejmě ve slušné formě. Já se nikdy nesnižuji na úroveň, která je na hony vzdálena od hodnot, kterých si na ostatních vážím. Jak se k tomu postaví on, je jen na něm, i když má predikce je jasná, další úprk do zaječích.“
Pakliže k tomu zápasu dojde, pojmeš to po tom všem ještě z toho sportovního hlediska, anebo si jdeš za pomstou?
„Z mé strany se dá naprosto očekávat stoprocentní sportovní a férové chování. To samozřejmě nevylučuje, že mu nebudu chtít naložit, co se do něj vejde. Stejně tak nikde není psáno, že zrovna já odejdu jako vítěz, stát se může cokoliv. Ale jak se říká: ‚Škoda každé rány, která padne vedle.‘ A tím se hodlám naprosto řídit, ať bude výsledek jakýkoliv.“
Jaké jsou tvé bojové zkušenosti? A pojďme si říct i nějaké porovnání tebe vs. Novotného.
„Zkušenosti? Tak ty teprve postupně sbírám. Mám za sebou třicetivteřinový zápas, kdy si soupeř vyhodil rameno, a jednu prohru v boxu. Když mám prostor a čas, tak si zajdu zatrénovat do Rebel Gymu k Robertovi Rosenbergovi, kterého si nesmírně vážím a myslím, že náš původní vztah trenér – svěřenec přerostl v přátelství. Vlastně mě mrzí, že toho času není víc, protože mě to samozřejmě baví, i když už ze mě žádný boxer nebude, přece jen jsem ve čtyřiceti už trochu opotřebovaný. Mně nepřísluší se jakkoliv porovnávat s Novotným, on je přece profesionální zápasník (smích) a já jsem jen amatér.“