Newyorkská Madison Square Garden se během noci na 4. listopadu otřásla v samotných základech, neboť se v ní během hlavního utkání večera představili dva borci z těžkých vah. Daniel Cormier přemohl šťastného hrdinu z UFC 229 Derricka Lewise, čímž obhájil svůj pás a také svou „neporazitelnost“ v té nejtěžší hmotnostní kategorii.
„Mrkejte se na to,“ prohlašoval radostně vítěz, jemuž možná až nečekaně byly šéfem organizace uděleny oba pásy (z polotěžké a těžké váhy). „Na každém rameni jeden, tak se mi to libí!“ pokračoval muž, který dokonal to, co se Volkovi během říjnového střetu nepovedlo.
DC v celém duelu, jenž nepřesáhl dvě kola, jasně dominoval. Věděl, že na zemi bude mít nad Lewisem nadvládu, a proto podobně jako kdysi Khabib se svým prvním takedownem neotálel. Derrick se sice na chvíli vzpamatoval, ovšem k ničemu mu to nebylo. Jeho soupeř byl prostě hbitější.
„Vážím si, že do toho Lewis šel,“ pravil Cormier, „uznávám ho jako člověka, líbí se mi, co pro tento sport dělá, a také si užívám jeho příspěvky na instagramu,“ smál se. „Jeho údery mají neskutečnou sílu. Nezasáhl mě sice čistě, ale po jedné ráně jsem asi 30 sekund mrkal,“ překvapuje.
DC však neponechal nic náhodě a po dominanci na zemi svého soupeře uškrtil ve druhém kole. Po této výhře se dostavil i nával emocí. „Zapisuju se do historie! Daniel Cormier jako jeden z nejlepších všech dob!“ svěřoval se.
A vzhledem k tomu, že UFC 230 je již za námi, nás jistě zajímá, co se současným šampionem bude dál. „Půjdu si pro třetí pás!“ říkal bez rozmýšlení, „cítím totiž, že až se Brock Lesnar vrátí s tím novým WWE titulem, připravím ho o něj,“ doplnil.
Fanoušci, kteří Daniela delší dobu sledují, vědí, že nám v nedávném interview přiznal, že jeho poslední fight kariéry bude s Jonem Jonesem. Otázka ovšem je, zdali si to někdo z nich nerozmyslí, jelikož nová verze příběhu zní, že si jak jeden, tak ani druhý borec nepotřebují nic dokazovat…
Israel Adesanya jako budoucí šampion?
Příjemný překvapením dlouhého večera (z té bojové perspektivy) byl kreativní bijec s nigerijskými kořeny Israel Adesanya (15-0-0), jehož podobně bezchybný výkon nad Derekem Brunsonem jenom potvrdil ty nejvyšší ambice.
Ačkoliv mu je „už“ 29 let, sám Dana White ho vidí jako budoucnost této soutěže. „Od prvního momentu, co jsem ho viděl zápasit, jsem věděl, že tenhle kluk má budoucnost. Vše dělá s takovou lehkostí a precizností, jako byste sledovali umělce při tvorbě díla,“ nechal se slyšet.
Tato slova pak podpořil jeho odhodláním. „Bavil jsem se s ním a je mu jedno, koho příště dostane. Chce bojovat naprosto s každým a je ochotný bojovat klidně každý měsíc. Bože! Miluju to jeho sebevědomí!“ pokračoval sám velký boss UFC.
Pozoruhodné je, že Adesanya přitom nakopl svou kariéru jako veleúspěšný kickboxer (81 zápasů, 75 výher, 5 porážek a 1 remíza), přičemž o nějakém velkém průřezu ve světě MMA snad ani sám neuvažoval. Nyní však jeho obliba rapidně stoupá a on se těší na dalšího protivníka.
Kdo jím bude? To nám zatím nikdo neprozradil, avšak sám borec, jenž procestoval už celý svět, se blíží stále více k té špičce střední váhy. Na titul je pochopitelně ještě brzy, ale někdo z té horní pětky by už vyloučen ze seznamu možných kandidátů být nemusel.
Promarněná šance pro Weidmana
A kromě momentů nadšení tu i někteří zápasníci museli polykat slzy zklamání. Je to pochopitelné, jedná se totiž o sport, v němž stačí chvilková nepozornost a vaše snaha je v tahu. Podobně tak se na neurčito odkládají i velkolepé plány muže, jenž v roce 2013 rovnou dvakrát porazil slavného Andersona Silvu.
„Vím, že by mi výhra nad Ronaldem Souzou zajistila boj o titul, proto do toho musím dát všechno,“ svěřil se pro FOX Sports pár dní před duelem Chris Weidman, jehož vyhlídky byly však poněkud rychle umlčeny nekompromisním knokautem ve třetím kole.
Vše ale mohlo být úplně jinak. „The All-American“ byl tím, kdo v úvodních dvou fázích zápasu kontroloval většinu průběhu, pouze jeho brazilský protějšek nehodlal dát svou kůži nadarmo. Tato výdrž nezůstala přibližně dvě minuty před koncem celého duelu bez odměny.
Souza se s krvavým obličejem tlačil čím dál více dopředu, až se mu mocným úderem pravé ruky podařilo nachytat Weidmana, který se okamžitě skácel k zemi. Jeho hlava sice během pádu ještě narazila do pletiva, ale sudí přeci jen ještě nechal Brazilce dvěma ranami bezmocného soupeře totálně dodělat.
Rozhodčí si tedy po takovémto výkonu vysloužil řadu kritiky, protože bylo předem jasné, že je souboj u konce ihned v momentě, co Chrisova hlava zaklepala o zem. Podle všeho to ale Dan Miragliotta, jenž byl v kleci už při více než sedmdesáti soubojích, neviděl čistě...