„Jejich organizace, jejich pravidla.“ Pirát se už přestává divit prapodivným krokům, které Oktagon pořádá. Déle už je ale trpět nebude. Samuel Krištofič prakticky stál u zrodu Oktagonu, ale zdali to s touto organizací potáhne i dále, to je jen velkou neznámou. Na stole má totiž nabídku, která mu zaručuje mnohem lukrativnější příjem i přijatelnější podmínky.
„Nejhorší s Oktagonem je, že už to není jen o penězích, které mi dají za zápas, ale i o tom, jak mi určují, co mohu mít na svém banneru a co na něm naopak mít nemůžu.
Tohle jsou další věci, které mi značně omezují příjem, což je prostě špatné… Neříkám tím, že jsou na mě nějak vysazení, ale i tohle potom zahrnu do svého rozhodování, co se se mnou bude dít dále,” uvedl Pirát.
A náladu mu nezlepšila ani právě domluvená titulová bitva v rámci polotěžké váhy, kam se přesunul jeho ústřední sok Karlos Vémola. Ten dostal za soupeře „oběť“ v podobě
Jokera Aleksandera Iliče.
„Za mě je tenhle duel hrozná pičovina. Úplně na sílu udělaný zápas o titul v kategorii do devadesáti tří kilogramů… Ale co, život mi to neničí. Je to Ondrova organizace, takže si může dělat, co on chce,“ pronesl.
Z Pirátova proslovu byly cítit jak silné emoce, tak především i prvky odevzdání. Jako by to už s Oktagonem pomalu vzdával. Veřejností se šušká, že on sám se ve své hlavě už rozhodl a přejde jinam.
